Borec František Bulava - přední testman komresních výrobků KS - se zúčastnil závodu X-terra O-See v Zittau v Neměcku. Zvitězil v kategorii M45-49. V celkovém pořadí obsadil 38 místo. To je v takto silně obsazené soutěži obrovský úspěch a výborný výsledek. Věříme, že k tomu úspěchu přispěli i naše "kompresky". A stejně dobře obstojí i na X-terra na Havaji.

Komentář pana Bulavy :

Outdoorové ponožky

Vybrat správné ponožky pro outdoorové aktivity se v současné nabídce na českém trhu může zdát těžké. Outdoorové ponožky se od sebe mohou lišit v řadě parametrů. Mnozí vybírají podle známé značky výrobce, jiní zkoumají složení materiálu, vzhled, někdo jde jen po ceně.

Každé outdoorové ponožky musí zajistit základní funkce. Uveďme ty zásadní:

- odvod vlhkosti od pokožky chodidla

- tepelná izolace chodidla

- ochranná bandáž chodidla proti otlaku

- komfortní pocit při dlouhodobé zátěži

Ponožky by měly být trvanlivé. Musí perfektně sedět na noze a měly by vyhovovat požadované aktivitě. Špatná obuv může výrazně snížit funkce sebelepších outdoorových ponožek. A naopak, mokré ponožky více poškozují vnitřní části obuvi, zvláště té kožené. Také stále platí, že pokud jste už prochladlí, nezahřeje vás sebeteplejší ponožka.

Novodobá historie vývoje a výroby outdoorových ponožek u nás se tvořila posledních asi 15 let. Je na místě připomenout, že ponožkové úplety na bázi polypropylenového vlákna mají původ i v České republice, vyvinul je Výzkumný ústav pletařský v Brně (první české armádní ponožky do goretexové obuvi vzor 2000 pocházejí z této vývojové řady a používají se dodnes). Za posledních 10 let se řada českých výrobců díky vývoji a testování dostala na velmi dobrou úroveň.

Čeho si při výběru všímat

Výše uvedené funkce outdoorových ponožek ovlivňuje řada parametrů, které je nutno před vlastním nákupem pozorně prověřit.

Úplet ponožky kontrolujeme zejména z jeho rubové, vnitřní strany. Úplet hladkých tenkých ponožek se pro delší chůzi v pohorkách nehodí. Nedostatečně chrání chodidlo proti otlaku a také nemá patřičný objem pleteniny, který by mohl úspěšně bojovat s vlhkostí v obuvi. Pro delší zátěžovou chůzi jsou vhodné ponožky tzv. froté (plyšové), tvořené z jednotlivých froté kliček (oček). Jejich správný tvar, výška, plnost a měkkost je zárukou komfortní chůze i v obtížném terénu. Froté úplety se dále dělí na jemné a hrubé. Jemné se hodí do teplejšího prostředí, froté je zpravidla umístěno jen v chodidle (půlplyš). Ponožky absorbují menší objem potu a menší je i ochrana proti otlakům. Hrubé úplety jsou naopak určeny pro chladné počasí a větší zátěž spojenou s nadměrnou tvorbou potu, se kterou si umí poradit.

Jak rozeznáte vhodný funkční úplet? Ponožku otočte naruby a pozorně prohlédněte složení froté (plyšové) kličky. Hledejte vespod kličky pružný, hustý polštářek nesavého materiálu (syntetické vlákno) a nad něj vystupující savý materiál (např. bavlna, vlna - přírodní příze). Můžeme se setkat i s řešením, kdy se v úpletu za sebou prostřídávají řady syntetického a přírodního materiálu. Froté klička ze syntetického materiálu je zpravidla nižší, jemnější, více pruží. Podrobněji jsou materiály popsány níže.

Elasticita lemu nad kotníkem je zásadní z pohledu možného zaškrcení chodidla a špatného prokrvování končetiny (znamená chlad a bolest při chůzi). Šířka lemu v neroztaženém stavu by se měla pohybovat minimálně mezi 8 - 9 cm (dámy - páni). Rozhodující je však šířka lemu v roztaženém stavu. Pokud naměříte méně než 18 - 20 cm a cítíte, že musíte překonat velký odpor elastanů v lemu, ponožky raději nekupujte. Pro názornost: roztažený úplet lyžařských podkolenek v lýtku by například neměl mít menší šířku než 20 cm.

Velikosti ponožek - jsou udávány v tzv. euročíslech (francouzské, např. 42) nebo číslech metrických (např. 28). Při nákupu porovnejte označení velikosti na obalu s údajem vypleteným na vlastní ponožce. Koupit vyhovující velikost máte větší šanci u ponožek značených po jednom až dvou číslech (např. 42 - 43). Tří či čtyřčíselné velikosti nemusí být vyhovující, menšímu chodidlu se budou ponožky shrnovat, většímu tísnit prsty. Velikost však může být ovlivněna řadou aspektů (technologie výroby nebo vlastnosti materiálu), proto ji posuzujte individuálně, nelze jednoznačně poradit. I kvalitní outdoorové ponožky se po vyprání stáhnou, ale po nazutí se opět vytáhnou do původních rozměrů. Přesto je lepší prát šetrným způsobem s teplotou do 30°C (vlněné ponožky to v zásadě vyžadují).

Spoj špice ponožek se provádí šitím nebo řetízkováním. Druhý způsob je vhodnější a zejména u tenkých ponožek žádaný. Pro silnější úplety outdoorových ponožek se běžně používá spojení špice šitím, moderní technologie umožňují sešití velmi jemným švem, který se navíc schová ve vrstvě froté úpletu. Doporučujeme vždy tento spoj stisknout mezi prsty a posoudit, jestli jeho síla bude snesitelná.

Zóny úpletu - konstrukce ponožky se odvíjí podle aktivit, pro které je navržena. Určuje, kde je např. froté úplet či prodyšná síťovina, odvodový kanálek nebo elastický pásek proti posunu ponožky. Účinek odvodového kanálku pro odvětrání je minimální a spíše esteticky doplňuje design ponožek. Zato elastický pásek vedoucí přes nárt zamezuje posun ponožky po chodidle, na ten u outdoorových ponožek nezapomeňte. Ponožky pro pravou a levou nohu jsou spíše designová záležitost a známka toho, že výrobce si se svou ponožkou "vyhrál", funkčnost tato vychytávka v zásadě nezvýší. V poslední době se i do outdooru prosazují úplety s větším obsahem elastanů v celé ponožce a podkolence. Jemná kónická komprese (ne zaškrcení!) v celé ploše úpletu zajišťuje podporu svalové hmoty a rovnoměrné prokrvení (působí proti únavě a podporuje regenaraci).

Přírodní a syntetické materiály

Setkáme se s ponožkami, které jsou z větší části vlněné, bavlněné nebo i čistě umělé. Současným trendem outdoorových ponožek je ale kombinovaný úplet přírodních vláken (savých, vlhko absorbujících - hydrofilních materiálů ) a syntetických vláken (nesavých, vlhko odpuzujících - hydrofobních materiálů). Vhodnou skladbou těchto vláken dosahují ponožky výborné parametry v odvodu nebo pohlcení potní vlhkosti, v zateplení i v ochranné bandáži chodidla.

Úkolem přírodních materiálů jako je bavlna, bambus, modal, vlna apod. je v první chvíli dosáhnout příjemný omak a pocit zateplení po nazutí ponožky. Nás však zajímá jejich práce při chůzi a zátěži. Je třeba si uvědomit , že nejdůležitější specifickou vlastností přírodních materiálů je schopnost nasátí vlhkosti do svého objemu. Vlhko je však v outdoorových podmínkách nositelem chladu, zvláště při kontaktu s pokožkou. Přírodní materiály, kromě vlny, se proto umísťují v úpletu do lícní (vrchní) strany ponožky, mimo kontakt s pokožkou chodidla. Unikátní postavení mezi přírodními materiály má vlna, která ani při absorpci 35 % vlhkosti vůči svému objemu nepůsobí pocitem vlhka.

Od syntetických materiálů, například vláken polypropylenu (POP), polyesteru (PES), akrylu (PAN) nebo polyamidu (PAD) apod. očekáváme díky jejich zejména hydrofobním vlastnostem pocit suchého, teplého prostředí. Tyto materiály jsou pružné na ohyb, jsou nakadeřené a ve froté kličce ponožkového úpletu se výraznou měrou podílejí na tzv. vyplnění kličky. Zajistí měkkost a ochranné vlastnosti v úpletu. Jejich místo v outdoorové ponožce najdete především v podkladu rubové (vnitřní) vrstvy.

Protože by se však u ponožek s úplnou absencí savých vláken v rubu projevil umělý, kluzký pocit syntetických vláken, byly vyvinuty tzv. integrované pleteniny. V jejich lícní i rubové vrstvě se přesně podle daných poměrů prostřídávají nebo i paralelně prolínají obě skupiny materiálů. Vzájemné poměry náleží do sféry know-how jednotlivých výrobců.

Syntetická vlákna nejsou zpravidla ve větší míře obsažena v úpletech levných "funkčních" nebo "thermo" ponožek. Setkáme se s nimi zejména ve stánkovém prodeji, ale i v "akcích" obchodních řetězců. Při prohlídce takové ponožky z rubu uvidíte jednoduchou froté kličku, podobně jako u bavlněného froté ručníku. V takových ponožkách hrozí chůze v mokru s možnými puchýři i po kratším treku. Naopak ponožky složené výhradně ze syntetických materiálů nepřijmou pot a mohou klouzat na vlhkém chodidle.

Skupina materiálů z přírodních vláken

Bavlna je rostlinného původu, vlákna vhodné délky a kvality dorůstají například v Indii nebo Egyptě. Vlákna se spřádají do příze. Bavlna je příjemná na omak, dobře saje vlhkost, ta však studí a následně snižuje i účinek bandáže. Pokud je použita v outdoorových ponožkách, je vždy kladena do smyčky froté úpletu spolu se syntetickými vlákny, nejlépe s polypropylenem. 100% bavlněné úplety nejsou pro outdoor vhodné.

Bambus je rostlinného původu. Z jeho hmoty se získává chemickým zpracováním vlákno, které se v poslední době považuje za vlákno budoucnosti. Struktura bambusových vláken zajišťuje výborné proudění vzduchu, a tím i vedení vlhkosti (ve srovnání s bavlněným vláknem je až 4x účinnější). Úplet je na omak hebký a nelepí se na pokožku. Pro typy letních outdoorových ponožek je možné bambus jen doporučit. Bambus je na oděr křehčí než bavlna a modal.

Modal vzniká rovněž chemickou cestou, a to z dřevní hmoty na bázi regenerované celulózy, má velmi příjemný omak, savost, pevnost v přetrhu a může být alternativou bavlny při pletení jemných outdoorových ponožek.

Vlna - pro outdoorové ponožky se nejvíce využívá velmi jemná ovčí vlna merino s vlákny o průměru pod 25 mikronů (materiál tzv. neškrábe). Vlna má přirozenou schopnost vydržet dlouho bez zápachu, absorbuje až 35 % vlhkosti, aniž je na ní patrná, struktura vláken podporuje výborné proudění vzduchu. Vlivem svého složení není vlna vhodná pro množení bakterií. Merino je svým rozsahem pozitivních vlastností jeden z nejlepších materiálů na ponožky, nejen outdoorové. Požadovaný procentuální obsah vlny merino v úpletu se různí podle použití ponožek, ale za velmi dobrý je považován obsah vlny 40 % a výše. U zimních typů outdoorových ponožek musí být vlna umístěna zejména v jejich chodidle. Při vyšších teplotách je vlna srážlivá, proto vyžaduje šetrné praní a sušení. Pro snížení žmolkování povrchu úpletu doporučujeme prát ponožky obrácené na ruby.

Skupina materiálů ze syntetických vláken

Polypropylen (POP) se do ponožek používá ve formě hedvábí (vlákno tvořené paralelně vedenými jemnými "nekonečnými" vlákny - filamenty) nebo v přízi, která je omakově příznivější (vyrábí se spřádáním vláken dané délky). POP má nejnižší nasákavost mezi syntetickými vlákny (přijímá pouze 0,05 % vlhkosti), je lehký (plave na vodě) a vyniká i termoizolačními parametry. Vedle vlny, a především v kombinaci s ní, je považován za výborný materiál pro výrobu outdoorových ponožek.

Novinkou mezi vlákny POP je duté mikrovlákno s výbornými vlastnostmi termoizolace a odvodu vlhkosti. Je vhodné do letních i zimních typů outdoorových ponožek.

Polyester (PES) je těžší než POP, přijímá 0,4 % vlhkosti. Svým chemickým složením je vhodný k modifikacím a tvarování. Ve formě dutých vláken získává termoizolační vlastnosti a v případě podélného profilování se podílí na rychlém odparu vlhka, který přináší pocit mírného ochlazení. Toho se využívá zejména pro výrobky určené k letnímu použití (CoolMaX, Sensura ..). Dobré termoizolační vlastnosti vykazuje modifikace PES s příměsí bambusových částic, které ve vlákně po extrudaci vytvářejí dutinky.

Akryl (PAN) je pružný a měkký. Přijímá do svého objemu 1,3 % vlhkosti. I když má podobnou texturu jako vlna a používá se jako její umělá náhrada nebo ve směsi s ní, zdaleka nemá její vlastnosti. V outdoorových ponožkách se umísťuje do méně namáhaných partií.

Outlast je známou modifikací akrylu, v jehož hmotě jsou speciální miniaturní mikrokapsle. Ty na základě teplotních změn organismu či ovzduší mění skupenství. Během toho dochází k absorpci, či naopak uvolnění energie, čili tepla, kapacita systému však je vzhledem k malému objemu mikrokapslí vcelku nepatrná.

Polyamid (PAD) má výborné fyzikální parametry, jako je vysoká pevnost za sucha, odolnost v oděru i pružnost. Přijímá však 4,5 % vlhkosti a to ho řadí v použití pro outdoorové aktivity až na čtvrté místo za výše uvedené syntetické materiály. Jeho vhodné použití do ponožek je v místech, kde se požaduje zvýšená odolnost, jako je například chodidlo, pata a špice. PAD je při praní srážlivý.

Elastany ve formě polyuretanových struktur (Spandex, Lycra, Dorlastan .. ) jsou použity ve všech typech ponožek. Ovlivňují, jak bude ponožka pružná, příjemná, jestli nebude "škrtit" lem, zda se ponožka neshrne po chodidle apod.

Elastodieny na bázi kaučuku jsou náchylné na vlivy světla a tepla, proto se u outdoorových ponožek již nepoužívají a jsou nahrazeny byť jemnějšími, ale odolnými elastany.

Materiálové složení

Při výběru outdoorových ponožek je tedy volba materiálového složení důležitá. Informace o materiálu a použití, které najdete na obalech ponožek, vždy pečlivě pročtěte a posuďte.

V obchodní síti v ČR platí vyhláška MPO č.92/1999 Sb. o značení materiálu. Proto, pokud se u materiálového složení setkáte s údajem, že je uveden pouze jeho obchodní název, buďte opatrní. Správně je název materiálu např.: vlna, polyester, chybně je např.: Thermal, Clima apod. Doplňující informace včetně obchodní značky materiálu by měly být uvedeny pouze v informačním textu na obalu ponožky. Neméně důležité je i procentuální vyjádření skladby materiálu. U složitějších úpletů ponožek je jeho přesné stanovení náročné, přesto by nemělo být od skutečnosti odlišné o více než 5 %.

Nebojte se však zkoušet různé typy ponožek z klasických i inovativních materiálů a úpletů. Každý z nás má jiné fyziologické předpoklady, jiné pocity, každému vyhovuje něco jiného. Důležitá je osobní spokojenost s použitím té či oné ponožky. Pokud si při nákupu uvědomíte výše uvedené zásady a budete se jimi řídit, čeká vás zajisté pohodový trek.

AUTOR článku : Ing. Karel Krška, jednatel Pondy K, s.r.o. Třebíč

Ve společnosti Pondy K, s.r.o zodpovědný za vývoj a testování ponožek. Ve spolupráci s výzkumnými ústavy a spolupracovníky navrhl řadu úspěšných funkčních ponožkových úpletů.

Funkční prádlo je základní a zásadní vrstva na všechny sportovní aktivity.

Je přirozené, že při fyzické námaze se lidské tělo potí. Pot slouží jako regulátor tělesné teploty a má zabránit tomu, aby se tělo přehřálo. Pokud sportujeme v zimě, nebo jen fouká vítr, může dojít i k podchlazení. Proto je nutné pot od těla odvádět co nejrychleji pryč. K tomu nám slouží v prvé řadě funkční prádlo, které by mělo být první vrstvou, kterou si oblékáme přímo na tělo. Funkční prádlo zajišťuje správné mikroklima, tzn. teplo a sucho.

Funkčnost prádla spočívá ve vlastnosti jeho materiálu, který vlhkost nesaje do sebe, nýbrž nechá přirozeně přecházet do dalších vrstev oblečení a dále do vzduchu. Takové funkci obecně říkáme prodyšnost.

A jak to funguje konkrétně? Zjednodušeně řečeno - pokud kápnete kapku vody na bavlněné tričko, vpije se dovnitř a poměrně dlouho schne (kola pod paží, fleky na zádech). Pokud kápnete na polyesterové tričko, voda zůstane na povrchu, rozlije se do větší plochy a výrazně rychleji uschne. Důležitá je ale i struktura látky, tj. jak snadno dovolí potu procházet skrz látku na povrch a do dalších vrstev.

U funkčního prádla se nejčastěji setkáte s materiály jako Polyester a Polypropylen, které mají naprosto minimální schopnost zadržovat vlhkost, jsou lehké a relativně příjemné na těle. Protože bavlna - nejrozšířenější to textilní materiál - má velkou absorpční schopnost a velkou část vlhkosti zadrží v sobě, není pro potřeby funkčního (technického) odívání příliš vhodná.

Další a zásadní funkcí funkčního prádla je udržení tělesného tepla. Funkční prádlo se vyrábí v mnoha různých strukturách a tloušťkách materiálu a cílem je vždy docílit co nejlepšího kompromisu odvodu vlhkosti a udržení dostatečného (ale ne zase přílišného) množství tepla. Jiné prádlo použijeme na kolo v létě (potřebujeme co nejlepší prodyšnost a odvod potu) a jiné v zimě na lyže (zde naopak potřebujeme co nejvíc zadržet tělesné teplo a o něco méně řešíme prodyšnost). Zimním variantám funkčního prádla se potom mnohdy říká termo prádlo.
Největším materiálovým trendem u termoprádlo je merino vlna. Je to materiál, který má velmi dobré vlastnosti v odvodu potu (nízká nasákavost) a zároveň výborné termoizolační vlastnosti, přičemž je příjemný na omak - podobně jako bavlna.

· Aby prádlo plnilo svou funkci musí tělo obepínat. Dražší produkty obvykle lépe sedí, jelikož se šijí anatomicky a používají se pružné materiály tak, aby oblečení obepínalo všechna zákoutí těla. Na druhou stranu nás nesmí omezovat v pohybu. Proto je nutné prádlo vyzkoušet a pro srovnání i různé střihy a značky.

· Pro správnou funkci je potřeba kompletního vybavení. Pokud použijete sebelepší funkční tričko a pod něj bavlněné spodní prádlo, bude se vám vlhkost shromažďovat právě na nejchoulostivějších místech.

· Vždy je výhodné vrstvit, dvě trička zahřejí lépe než jedno silnější

· Nepočítejte s tím, že za extrémní vlhkosti vzduchu budete při námaze v suchu. To je fyzikálně nemožné, neb vlhký vzduch nedokáže vstřebat vlhkost z vašeho oblečení.

· Vyrážíte-li na krátkodobou náročnější aktivitu do chladného počasí, oblečte se tak, aby vám bezprostředně po opuštění tepla domova bylo spíše chladno. Až se svou činností dostanete do "provozní teploty", bude vám příjemně a nebudete se zbytečně potit

· Funkční prádlo pereme podle pokynů výrobce na visačkách a nepoužíváme aviváž a jiná změkčovadla! Pozor na suché zipy apod., jemné vlákno funkčního prádla je citlivé na zadrhnutí.

Zdroj : sportisimo

Vtipné pojednání o teorii lichých ponožek : odkaz

http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Teorie_lich%C3%BDch_pono%C5%BEek

V Japonsku mají muzeum ponožek

Největší sbírkou ponožek na celém světě se může chlubit muzeum Naigai v japonském Tokiu. Mezi dvaceti tisíci páry najdete ponožky z celého světa. Za nejzajímavější kousky lze považovat obrovské ponožky měřící od špičky k patě třicetdva centimetrů (nosila je profesionální zápasnice Giant Baba), tisícčtyřista let staré ponožky z Egypta nebo moderní samozahřívací ponožky z USA. K prohlédnutí jsou zde také staré pletací stroje a předměty dokumentující historii a vývoj ponožek i obuvi.

Muzeum bylo založeno na počest ředitele Naigai Company, Ltd., hlavního výrobce punčoch a ponožek v zemi. Právě tento muž se vášnivě věnoval sběratelství většiny vystavených exponátů a napsal také knihu o historii ponožek.

ZDROJ : http://antoniobanderasek.nepise.cz/18957-nejkurioznejsi-muzea-sveta.html

Zdroj: Salon.cz